Do psaných dějin vstoupila obec záznamem z roku 1115 jako majetek nového kláštera v Kladrubech. Jí i blízké krajině dominuje kostel, jehož nejstarší část – sakristie – pamatuje začátek 14. století. Za husitských válek byl pobořen a v 16. století opraven. Po požáru v roce 1796 byl znovu opraven a v letech 1854 až 1858 přestavěn ve směsi novorománského a novogotického slohu, zvětšen a opatřen štíhlou věží s elegantní jehlancovou střechou. Presbytář je sklenut gotickou křížovou klenbou, loď kostela je plochostropá. Vlivem špatného stavu se pod zničenou novorománskou fasádou obnažilo barokní řešení. Vybavení kostela je novorománské, ale značně poničené, však kostel opakovaně navštívili zloději, klenbu v presbytáři drží lešení.  Brzy po roce 1989 byla opravena střecha věže, ale obnova dál nepokračovala. Stav kostela je havarijní, ve střeše jsou díry, jimiž zatéká dovnitř na neopravený krov. Fasáda je zničená, okna vytlučená, prostě kostel bez lidí a bez zájmu. Snad proto jej obsadily sochy věřících Jakuba Hadravy.